Bible verses about "ministering to unsaved" | BKR

¹ Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských, ² V pokrytství lež mluvících, a cejchované majících svědomí své, ³ Zbraňujících ženiti se, přikazujících zdržovati se od pokrmů, kteréž Bůh stvořil k užívání s díkčiněním věřícím a těm, jenž poznali pravdu. ⁴ Nebo všeliké stvoření Boží dobré jest, a nic nemá zamítáno býti, což se s díků činěním přijímá. ⁵ Posvěcuje se zajisté skrze slovo Boží a modlitbu. ⁶ Toto předkládaje bratřím, budeš dobrý služebník Jezukristův, vykrmený slovy víry a pravého učení, kteréhož jsi následoval. ⁷ Světské pak a babské básně zavrz, ale cvič se v zbožnosti. ⁸ Nebo tělesné cvičení malého jest užitku, ale zbožnost ke všemu jest užitečná, a má i nynějšího i budoucího života zaslíbení. ⁹ Věrnáť jest tato řeč a hodná, aby všelijak oblíbena byla. ¹⁰ Proto zajisté i pracujeme, i pohanění neseme, že naději máme v Bohu živém, kterýž jest spasitel všech lidí, a zvláště věřících. ¹¹ Ty věci předkládej a uč. ¹² Nižádný mladostí tvou nepohrdej, ale buď příkladem věrných v řeči, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě. ¹³ Dokudž k tobě nepřijdu, buďiž pilen čítání, a napomínání, i učení. ¹⁴ Nezanedbávej daru, kterýž jest v tobě, jenž jest dán skrze proroctví s vzkládáním rukou starších na tě. ¹⁵ O tom přemyšluj, v tom buď ustavičně, aby prospěch tvůj zjevný byl všechněm. ¹⁶ Budiž sebe pilen i učení, a v tom trvej; nebo to čině, i samého sebe spasíš, i ty, kteříž tebe poslouchají.

¹ Pavel apoštol Jezukristův, skrze vůli Boží, svatým, kteří jsou v Efezu, a věrným v Kristu Ježíši: ² Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista. ³ Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž požehnal nám všelikým požehnáním duchovním v nebeských věcech v Kristu. ⁴ Jakož vyvolil nás v něm před ustanovením světa k tomu, abychom byli svatí a neposkvrnění před obličejem jeho v lásce, ⁵ Předzřídiv nás k zvolení za syny skrze Ježíše Krista v sebe, podle dobře libé vůle své, ⁶ K chvále slávy milosti své, kterouž vzácné nás učinil v milém Synu svém. ⁷ V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství milosti jeho, ⁸ Kterouž rozhojnil k nám ve vší moudrosti a opatrnosti, ⁹ Oznámiv nám tajemství vůle své podle dobré libosti své, kteroužto libost předuložil byl sám v sobě, ¹⁰ Aby v dokonání plnosti časů v jedno shromáždil všecko v Kristu, buďto nebeské věci, buďto zemské. ¹¹ V něm, pravím, v kterémžto i k losu připuštěni jsme, předzřízeni byvše, podle předuložení toho, jenž všecko působí podle rady vůle své, ¹² Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Kristu. ¹³ V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým, ¹⁴ Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho. ¹⁵ Protož i já, slyšev o vaší víře v Pánu Ježíši, a o lásce ke všem svatým, ¹⁶ Nepřestávám díků činiti z vás, zmínku čině o vás na modlitbách svých: ¹⁷ Aby Bůh Pána našeho Jezukrista, Otec slávy, dal vám Ducha moudrosti a zjevení, v poznání jeho, ¹⁸ A tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých, ¹⁹ A kterak jest převýšená velikost moci jeho k nám věřícím podle působení mocnosti síly jeho, ²⁰ Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých a posadiv na pravici své na nebesích, ²¹ Vysoce nade všecko knížatstvo, i mocnosti, i moci, i panstvo, i nad každé jméno, kteréž se jmenuje, netoliko v věku tomto, ale i v budoucím. ²² A všecko poddal pod nohy jeho, a jej dal hlavu nade všecko církvi, ²³ Kterážto jest tělo jeho a plnost všecko ve všech naplňujícího.

¹ Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste, ² Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce, ³ Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje. ⁴ Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho. ⁵ Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, ⁶ Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás. ⁷ Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova. ⁸ Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem. ⁹ Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země? ¹⁰ Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko. ¹¹ A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele, ¹² Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova, ¹³ Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova, ¹⁴ Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému; ¹⁵ Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus, ¹⁶ Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce. ¹⁷ A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své, ¹⁸ Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich. ¹⁹ Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí. ²⁰ Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista, ²¹ Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi, ²² Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících, ²³ Obnoviti se pak duchem mysli vaší, ²⁴ A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy. ²⁵ Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové. ²⁶ Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši. ²⁷ Nedávejte místa ďáblu. ²⁸ Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému. ²⁹ Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům. ³⁰ A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení. ³¹ Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí, ³² Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.

¹ Ty pak mluv, což sluší na zdravé učení. ² Starci ať jsou střízliví, vážní, opatrní, zdraví u víře, v lásce, v snášelivosti. ³ Tak také i staré ženy ať chodí zbožně, v oděvu příslušném a ať nejsou převrhlé, ani mnoho vína pijící, dobrým věcem učící, ⁴ Aby mladice vyučovaly, kterak by muže své i dítky řádně milovaly, ⁵ A byly šlechetné, čistotné, netoulavé, dobrotivé, mužům svým poddané, aby nebylo dáno v porouhání slovo Boží. ⁶ Takž i mládenců napomínej k středmosti, ⁷ Ve všech věcech sebe samého vydávaje za příklad dobrých skutků, a zachovávaje v učení celost, vážnost, ⁸ Slovo zdravé bez úhony, aby ten, jenž by se protivil, zastyděti se musil, nemaje co zlého mluviti o vás. ⁹ Služebníky uč, ať jsou poddáni pánům svým, ve všem jim se líbíce, neodmlouvajíce, ¹⁰ Neokrádajíce, ale ve všem věrnosti pravé dokazujíce, aby učení Spasitele našeho Boha ve všem ozdobovali. ¹¹ Zjevilať se jest zajisté ta milost Boží spasitelná všechněm lidem, ¹² Vyučující nás, abychom odřeknouce se bezbožnosti a světských žádostí, střízlivě, a spravedlivě, a zbožně živi byli na tomto světě, ¹³ Očekávajíce té blahoslavené naděje a příští slávy velikého Boha a Spasitele našeho Jezukrista, ¹⁴ Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků. ¹⁵ Toto mluv, a napomínej, a tresci mocně. Žádný tebou nepohrzej.

¹ Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali. ² V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo. ³ An my koně v uzdu pojímáme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme. ⁴ An i lodí tak veliké jsouce a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje. ⁵ Tak i jazyk malý úd jest, avšak veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí! ⁶ A jestiť jazyk jako oheň a svět nepravosti. Takť jest, pravím, postaven jazyk mezi údy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. ⁷ Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i hadů, i mořských potvor bývá zkroceno, a jest okroceno od lidí; ⁸ Ale jazyka žádný z lidí zkrotiti nemůže; tak jest nezkrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného. ⁹ Jím dobrořečíme Bohu Otci a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným. ¹⁰ Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji. ¹¹ Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkou i hořkou vodu? ¹² Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané a sladké vody spolu vydávati nemůže. ¹³ Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti. ¹⁴ Pakliť máte mezi sebou hořkou závist a zdráždění v srdci svém, nechlubte se a neklamejte proti pravdě. ¹⁵ Neníť zajisté ta moudrost shůry sstupující, ale jest zemská, hovadná a ďábelská. ¹⁶ Nebo kdežť jest závist a rozdráždění, tu jest roztržka a všeliké dílo zlé. ¹⁷ Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství. ¹⁸ Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.